Biomania

Datum a místo konání

• 8. a 9. 4. 2010 - začátek vždy 16.00
• Mendelovo muzeum, Mendlovo náměstí 1a - Brno, Česká republika

Vstupné

ZDARMA
Vstup omezen pouze kapacitou prostor konání přednášek. Doporučujeme proto návštěvníkům včasný příchod.
Pořadatelé si vyhrazují právo odmítnout při vysoké návštěvě vstup dalším posluchačům z důvodu zachování komfortu dříve příchozích.

Program

Čtvrtek 8. 4. 2010 – začátek 16.00

• 16.00 Co jsou to geneticky modifikované organizmy a proč se vůbec připravují?
  prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. – Masarykova Univerzita, Brno
  Metody přípravy GMO: klonování genů a jejich cílené úpravy. Jak se vytvářejí GMO: přenos genů mezi nepříbuznými organismy, příprava organismů s novými vlastnostmi. Jak se liší GMO od organismů vytvářených klasickou mutagenezou? Proč jsou GMO tak široce využívány ve vědeckém výzkumu a kde všude nacházejí praktické využití.
• 16.35 Geneticky modifikovaní živočichové a jejich využití
  prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. – Výzkumný ústav živočišné výroby, Uhříněves
  Jsou geneticky modifikovaní živočichové jen „kapric“ vědců? Na příkladech inteligentních myší, červeně světélkujících psů, slepic snášejících „zlatá vejce“ nebo koz dojících život zachraňující lék si ukážeme, že geneticky modifikovaní živočichové nejsou zbyteční a nijak nás neohrožují. Jsou to naši neocenitelní pomocníci.
• 17.10 Výhody a riziká pestovania geneticky modifikovaných plodín
  prof. RNDr. Zdenka Gálová, CSc. – Slovenská polnohospodárská univerzita, Nitra
  Pohľady štátov sveta z hľadiska prístupu k právnej regulácii biologickej bezpečnosti. Situácia v pestovaní GMR v Európe a vo svete. Využitie transgénnych rastlín prvej generácie (plodiny odolné voči biotickým a abiotickým faktorom), druhej generácie (tvorba funkčných potravín) a tretej generácie (rastlina ako bioreaktor). Výhody GMR pre farmára, spotrebiteľa, rozvojové krajiny, životné prostredie, zdravotníctvo a vedcov. Riziká v oblasti biologickej diverzity prirodzených a poľnohospodárskych druhov rastlín.
• 17.45 Legislativa genetických modifikací u nás, v Evropě a ve světě
  Ing. Marie Křístková, Ph.D. – Ministerstvo zemědělství České Republiky
  V posledních letech došlo v celosvětovém měřítku k výraznému rozmachu zemědělských biotechnologií, avšak Evropa tento trend nekopíruje. V EU se pěstuje pouze jedna geneticky modifikovaná (GM) plodina s jedním typem genetické modifikace z celkem 13 druhů GM plodin a desítek různých typů genetických modifikací povolených ve světě. Plocha této jedné GM plodiny, pěstované na území EU, tvoří necelou jednu setinu procenta celkové rozlohy všech GM plodin ve světě. Kde hledat důvody pro tak výrazný rozdíl oproti jiným, předním světovým producentům zemědělských komodit? Na tuto otázku se pokusí odpovědět přednáška Legislativa GMO v ČR, EU a ve světě, která zavítá do oblasti na první pohled ne příliš přitažlivé, ale přesto velmi zajímavé a živoucí.
• 18.20 GMO mezi námi – pýcha či předsudek?
  doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. – Masarykova univerzita, Brno
  V úvahách nad etickými aspekty přípravy a použití GMO se vynořuje celá řada otázek... Má člověk právo „hrát si na Stvořitele“? Pokud ano, jaká by měla být pravidla této hry? A potřebujeme vůbec nějaká pravidla? Pokud ne, je ještě reálné tuhle hru zastavit? Kdo všechno zde chce být rozhodčím? Oč se vlastně hraje – sláva, užitek, zisk, ideologie? Princip předběžné opatrnosti – mantra nebo alibismus? Přednáška si neklade za cíl poskytnout jednoznačné a univerzálně použitelné odpovědi, ale na vybraných příkladech nabídnout možnost srovnání různých úhlů pohledu.
• 19.00 Řízená diskuze s přednášejícími

Pátek 9. 4. 2010 – začátek 16.00

• 16.00 Bojíte se GMO? Nejste sami! - O tom, co ovlivňuje vnímání rizika
  Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. – Masarykova univerzita, Brno
  Mají experti pravdu a správné informace? Odstraní osvěta o GMO obavy z nich? Mohou si odborníci a laici vůbec porozumět? Vnímají rizika stejně experti i laici? Co je důležitější – expertní analýza rizik nebo iracionální obavy laiků?
• 16.35 Geneticky modifikované plodiny a jejich role v trvale udržitelném zemědělství
  Ing. Miluše Dvoržáková – Monstanto International Sarl
  Termín trvale udržitelné zemědělství se v posledních letech stal velmi populárním, nicméně jednotlivé zeměpisné oblasti světa, řešící různou potřebu zajištění dostatku kvalitních potravin, krmiv a surovin pro průmyslové zpracování, jej pojímají odlišně. Máme si na jedné straně představit návrat ke "starobylým/tradičním" způsobům hospodaření nebo jsou jednoduchou a všespasitelnou technologií geneticky modifikované plodiny? Odpověď leží někde mezi těmito extrémy. V jednom však panuje shoda - je třeba vypěstovat více, na stejné ploše a za použití menších vstupů. Geneticky modifikované plodiny se za posledních 15 let staly jedním z běžně využívaných nástrojů k rozvoji trvale udržitelného zemědělství. Velkým přínosem se staly pro rozvoj zemědělství v rozvojových zemích, ve kterých se v roce 2009 pěstovalo 46 % (61,6 mil ha) všech GM plodin. Příkladem je Brazílie, která patří k největším světovým exportérům zemědělských komodit na poli GM plodin, kde má své místo hned za USA.
• 17.10 GMO nejen v medicíně – molekulární farmářství
  RNDr. David Honys, Ph.D. – Akademie Věd České Republiky, Praha
  Molekulární farmaření (angl. Molecular farming či biopharming) může být charakterizováno jako produkce farmaceuticky či jinak komerčně využitelných bílkovin v rostlinách. Byť je myšlenka takové formy produkce rekombinantních bílkovin poměrně letitá a potenciál tohoto přístupu obrovský, spektrum bílkovin komerčně pěstovaných v rostlinách je stále poměrně úzké. Přednáška si klade za cíl podat přehled o farmařených bílkovinách a o odpovídajících vhodných produkčních systémech, nicméně chce upozornit i na možná úskalí, která molekulární farmaření skýtá. Poděkování: GAČR (grant 525/09/0994), MŠMT (grant OC10054).
• 17.45 Genová terapie – lze změnit jednou rozdané karty?
  MUDr. Julie Bienertová-Vašků, Ph.D. – Masarykova universita, Brno
  Genová terapie představuje intenzivně se rozvíjející oblast, která budí značnou racionální i emocionální odezvu jak u laické veřejnosti, tak u veřejnosti odborné. Výsledky klinických studií s protokoly genové terapie u člověka jsou do určité míry kontroverzní a parciální neúspěchy genové terapie vedly v globálním měřítku k jistému vystřízlivění z počátečního optimismu. Zdá se, že nejdříve bude nutné lépe porozumět mechanismům regulace genové exprese in vivo a zdokonalit metody přenosu genů natolik, aby nedocházelo k případům závažných komplikací genové terapie, které jsou obtížně terapeuticky ovlivnitelné a pro daného pacienta často fatální. Toto sdělení si klade za cíl představit základní východiska genové terapie u člověka, podává přehled o spektru onemocnění, která stojí v ohnisku zájmu genové terapie, i o současných technických metodách genového transferu a řízení exprese a probírá i přínosnost genové terapie u různých typů onemocnění.
• 18.20 GMO a kresťanská viera: Pohľad teológa.
  Mgr. Michal Valčo, PhD. – Žilinská Univerzita, Žilina
  Prírodným vedám sa začalo výnimočne dariť práve v židokresťanskom myšlienkovom kontexte. Súvisí to so zdravým prístupom židovstva a kresťanstva voči stvoreniu. Je však teológia stvorenia skutočne kompatibilná s vedou, ktorá sa zaoberá GMO? Ako ďaleko môže veda zájsť, kým sa vedec svojím výskumom začne rúhať svojmu Stvoriteľovi? Zásahy do prirodzeného poriadku vecí, ako sú napr. terapeutické a reprodukčné klonovanie, sú mnohými teológmi považované za hru človeka na Boha... Pre iných je to implementácia Božieho pozvania k partnerstvu pri Jeho tvorivom diele.
• 19.00 Řízená diskuze s přednášejícími