Biomania

Datum a místo konání

• 7. a 8. 4. 2011
• Přednáškový sál Kanceláře ombudsmana, Údolní 39 – Brno, Česká republika

Vstupné

ZDARMA
Vstup omezen pouze kapacitou prostor konání přednášek. Doporučujeme proto návštěvníkům včasný příchod.
Pořadatelé si vyhrazují právo odmítnout při vysoké návštěvě vstup dalším posluchačům z důvodu zachování komfortu dříve příchozích.

Program

Čtvrtek 7. 4. 2011 – začátek 17.00

• 17.00 Nádory pohledem biologa
  prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. – Přírodovědecká fakulta MU, Brno
  Zdravý mnohobuněčný organismus představuje harmonické společenství velkého počtu buněk, z nichž každá má svou funkci, kterou vykonává ve vymezeném čase a vymezeném prostoru pro maximální užitek celého organismu. Jednotlivé buňky v organismu spolu nesoutěží, ale vzájemně se podporují a spolupracují. Nádor je patologický útvar tvořený buňkami, které se vymkly kontrole normálními regulačními mechanismy. Považujeme je za onemocnění genomu, protože základem jejich vzniku jsou genetické změny, mutace. K vývoji plně maligního nádoru nestačí mutace jediná, je to vícestupňový proces postupného hromadění několika mutací. V buňce musí proběhnout několik kritických změn, které se společně podílejí na vytvoření maligního fenotypu. Jsou to změny vedoucí k (1) získání soběstačnosti v produkci růstových signálů, (2) necitlivosti k signálům zastavujícím buněčný cyklus, (3) poškození apoptózy, (4) získání neomezeného replikačního potenciálu, (5) indukci angiogeneze, (6) získání metastatického potenciálu a (7) navýšení genetické nestability. Přednáška je zaměřena na objasnění těchto procesů.
• 17.30 Mutageny a kancerogeneze
  Mgr. Kristina Beránková (zástupkyně studentů) – Přírodovědecká fakulta MU, Brno
  Podstatou kancerogeneze je vznik mutací, ke kterým s velmi nízkou pravděpodobností dochází samovolně. Pravděpodobnost vzniku mutací se prudce zvyšuje vlivem některých mutagenů, které svým působením na organismus vyvolávají změny v genetické informaci. V důsledku těchto změn dochází k poškození genů účastnících se kontroly buněčného dělení, případně narušení reparačních procesů a vzniku rakovinné buňky, která se vymyká svou strukturou a činností celkovému řádu organismu. Poškození genetické informace způsobují tři skupiny mutagenů: chemické, fyzikální a biologické. Kromě látek s mutagenním účinkem existují sloučeniny, které mohou vzniku mutací zabraňovat a působit tak preventivně proti nádorovému bujení, jedná se o tzv. antimutageny. Především v naší potravě, ale i v nápojích se vyskytuje mnoho těchto protirakovinných látek s antioxidačním účinkem, které nás mohou účinně ochraňovat před nepříznivými následky mutačních změn. Dosavadní poznatky ukazují, že výživové faktory mají v příčinách vzniku rakoviny zcela mimořádný význam. Bylo zjištěno, že díky nevhodným stravovacím návykům dochází ke vzniku až 35% nádorů. Každodenní vhodně zvolená strava tedy může působit terapeuticky a výživa se tak může stát spolu s dalšími preventivními opatřeními prostým, ale účinným prostředkem proti vzniku a postupu rakoviny.
• 18.00 Preventivní onkologický program v Masarykově onkologickém ústavu
  Eva Vránová (zástupkyně zdravotních sester) – Masarykův onkologický ústav, Brno
  Mezi současné největší problémy populace zcela jistě patří nádorová onemocnění. Jsou jednou z nejčastějších příčin smrti, pracovní neschopnosti či invalidity (částečné či úplné). S určitou nadsázkou lze říct, že tak či onak se s nádorovým onemocněním v průběhu svého života setkáme všichni. Je možno se tedy preventivě nějak bránit vzniku těchto onemocnění? Můžeme si odpovědět, že úplná prevence, to znamená odstranění veškerých možných rizik spojených se vznikem nádoru, NEEXISTUJE. Je ale mnoho věcí, které pro sebe může člověk udělat. A tímto se dostáváme k tomu, jak můžeme těmto lidem (ale i sobě samotným) pomoci my zdravotní sestry v ambulancích praktických lékařů a gynekologů. Jednoduše – dostatečnou informovaností těchto klientů. Jaké mají možnosti preventivních vyšetření, na která mají ze zákona nárok a samozřejmě dostatečnou edukací, co ještě mohou udělat mimo samotná vyšetření. Je však také potřeba dostatečné informovanosti veřejnosti a to nejen dospělých, ale začínat už ve školách, spolupráce s praktickými lékaři a gynekology, kde by edukace a prevence měly být součástí každodenních vyšetření a stávají se tak „odrazovým můstkem“ pro řešení včasných záchytů nádorových onemocnění.
• 18.30 Imunitní systém jako partner při léčbě nádorových onemocnění
  prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. – Akademie věd ČR, Praha
  Nádorová onemocnění mohou, a často i probíhají léta nepozorovaně a dlouho před tím než první obtíže/příznaky donutí pacienta, aby vyhledal lékaře. Po celou dobu tohoto, de facto nepříznakového období, je ale nádor pod kontrolou imunitního systému. Pokud tato kontrola selže, dochází k agresivnímu růstu nádoru a ke klinickým projevům choroby. Vědecká veřejnost ale dlouho popírala a část dosud stále protektivní úlohu imunitního systému a možnost jeho účasti při moderní léčbě popírá. Ale moderní postupy imunoterapie, pod kterou spadá řada přístupů včetně terapeutických i protektivních vakcín, mají nadějné výsledky. Náš tým se věnuje vývoji nové generace polymerních, směrovaných protinádorových léčiv, které mají některé unikátní vlastnosti. Po podání dlouhobě cirkulují v organizmu, účinně potlačují růst maligních buněk a současně vyvolávají u příjemce intenzivní protinádorovou rezistenci.
• 19.00 Řízená diskuze s přednášejícími

Pátek 8. 4. 2011 – začátek 17.00

• 17.00 Kdy a jak testovat rodiny s dědičnou dispozicí k nádorům
  MUDr. Lenka Foretová, Ph.D. – Masarykův onkologický ústav, Brno
  Genetické vybavení hraje důležitou roli v naší náchylnosti ke vzniku nádorů. V některých rodinách se z generace na generaci předávají mutace ve velmi důležitých genech, které způsobí mnohonásobný nárůst rizika nádorů ve srovnáním s rizikem ostatní populace. Jedná se o tzv. monogenní predispozici k nádorům. Tyto rodiny je možné testovat, zjistit, kdo vysoké riziko má a nabídnout preventivní opatření. Nejčastěji se testují dědičné nádory prsu a vaječníků, nádory tlustého střeva, nicméně jsou známy dědičné formy u dalších typů nádorů. Genetické testování je poskytováno rodinám, kde se určité typy nádorů objevují většinou v mladším věku a opakovaně. Genetické poradenství je nutné před a po testování. Klinický genetik nejprve zhodnotí celou rodinnou anamnézu a rozhodne, zda je možné provést genetické testování a jaké geny je vhodné testovat. Pokud se v rodině zjistí dědičná příčina, je možné nabídnout všem příbuzným testování ke zjištění jejich rizika a následnou specializovanou preventivní péči. Podrobnější údaje jsou na www.mou.cz.
• 17.30 Mýty a pověry o výživě v onkologii aneb co pomáhá proti rakovině?
  MUDr. Milana Šachlová, CSc. et Ph.D. – Masarykův onkologický ústav, Brno
  Navzdory nepochybnému významu výživy neexistuje dnes žádný důkaz, že by nějaká zvláštní dieta mohla vyléčit nádorové onemocnění. Zásadním léčebným postupem zůstává protinádorová léčba: operace, chemoterapie, ozařování, biologická léčba. Dobrý stav výživy je nezbytný pro úspěšné dokončení celé onkologické léčby a naopak špatný stav výživy zhoršuje celkové vyhlídky nemocného na úspěšnou léčbu. Proto je nejlepším postupem současná léčba protinádorová spolu s včasnou podporou výživy. Jakmile už došlo k větší ztrátě tělesné hmotnosti, je léčba této poruchy mnohem obtížnější. Příjem stravy není jen příjmem živin, ale je a měl by být i zdrojem radosti a potěšení, proto je potřeba dát šanci přirozenému způsobu výživy, který podle potřeby doplňujeme. Tím, jak se stravujeme, jak žijeme, můžeme částečně ovlivnit i vznik některých nemocí.
• 18.00 Rostliny, rakovina a buněčná smrt.
  Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. – Přírodovědecká fakulta UK, Praha
  Duběnky, čarověníky, tumory a crowgally, nádory genetické, virové i bakteriální, hálky po napadení rostliny hmyzem. Většinou neohrožují život celého organizmu, protože rostlinné buňky necestují a tedy nemetastázují, někdy jsou dokonce pro rostlinu užitečné. Současná věda zkoumá nejen fyziologické příčiny vzniku těchto novotvarů, ale také jeho genové pozadí. Mohou poznatky o regulacích rovnováhy mezi buněčným dělením a programovanou buněčnou smrtí u rostlin přispět i k léčbě rakoviny lidské? Podílejí se na takovém výzkumu i vědci z Čech a Moravy? Přednáška se pokusí takové otázky zodpovědět.
• 18.30 Skreslená rakovina – pohľad na mýty okuliarmi reality.
  Mgr. Pavol Mikolka (zástupce studentů) – Přírodovědecká fakulta MU, Brno
  Nádorové ochorenia sú neodbornou verejnosťou vnímané veľmi skreslene. Aj v dnešnej dobe voľného prístupu k informáciám stále pretrváva množstvo mýtov, ktoré ovplyvňujú psychiku verejnosti a tým sťažujú veľmi potrebnú, včasnú, odbornú pomoc. Významným krokom k predchádzaniu tohto negatívneho efektu je zozbieranie nepravdivých informácií, ich znegovanie a korektné vysvetlenie prístupným spôsobom širokým vrstvám spoločnosti. Vo vytváraní obrazu o rakovine sme informačne obmedzení odbornými onkologickými štúdiami, ktorým väčšina z nás nerozumie a nemá k nim ani prístup. Nové objavy dopĺňajú staršie, prípadne ich platnosť úplne rušia. Takto vzniká neprehľadný priestor, informačný šum medzi tým, čo platí a čo už nie, ktorý poskytuje voľnosť predstavám a neopodstatneným obavám z neznámeho a nepoznaného. Médiá svojou snahou prinášať senzácie bez širšieho pohľadu na problém prispievajú k skresľovaniu reality a vytváraniu mýtov. Tým vzniká deformovaný pohľad na tak komplexné a systematické ochorenie, akým rakovina je. Nepoznané v nás vyvoláva odôvodnený pocit strachu. Vznikajú predstavy, myšlienky, pocity, ktoré sa vzďaľujú racionálnemu pohľadu. Rakovina je strašiak modernej doby obklopený strachom, neistotou, skreslenými informáciami – mýtmi. Obavy, predstavy a neistota budúcnosti sú často horšie ako realita. Strach z neznámeho zaženieme len získaním odborných onkologických informácií zo spoľahlivého zdroja (lekár, onkológ). Uvedomme si svoju jedinečnosť, individuálnosť a nespoliehajme sa na generalizované rady z médií (čo platí pre iných, nemusí pre nás). Nádorové ochorenie je liečiteľnou chorobou organizmu a nepreceňujme no ani nepodceňujme jeho dôsledky. Pristupujme teda k rakovine ako ku každému inému ochoreniu s racionálnym pohľadom bez prehnaných emócií. Nikdy nevieš, kedy ju aj ty môžeš „dostať“.
• 19.00 Řízená diskuze s přednášejícími

Doprovodný program

Synonymum nemoci (Fenomén rakovina)

V našem verbálním projevu používáme běžně synonyma odvozená od obecně známých jevů či podobností. O tom, že je rakovina už natolik rozšířeným, známým a obávaným jevem, svědčí její začlenění do lidské mluvy a psaného projevu. Použití tohoto slova je natolik vypovídající a děsivé, že pomalu nahrazuje dříve používané a v dnešní době již dostatečně málo výstižné příměry, že se něco šíří jako cholera či mor. Právě tomuto faktu se věnuje výstava textů, jenž ukazuje kontexty, v kterých se terminologie tohoto onemocnění používá. Některá přirovnání jsou mnohdy výstižná a možná právě kvůli tomu při nich „běhá mráz po zádech.“

Svět v mikroskopu

Svět, který vidíme kolem sebe, může mít i jinou rovinu než tu, kterou nám zprostředkovává náš přirozený zrak. Člověk se odedávna snažil nahlédnout jak za hranice vlastní planety, tak do mikrokosmu, který se skrývá ve všech věcech kolem nás. Pohled do mikrosvěta fascinuje nejen člověka, který do tohoto prostředí nemůže běžně nahlédnout, ale překvapí někdy i zkušeného vědce, pro kterého jsou mikroskopické preparáty každodenní rutinou. Vystavovány jsou vizuálně zajímavé fotografie získané různými mikroskopickými technikami. Nejedná se zde o prezentaci faktů, ale o ukázku toho, jaké krásy může mikroskopický biologický svět skrývat.

Pohled dětí na zdravý životní styl

Přestože se už od dětství učíme, jak zacházet se svým zdravím a preventivně předcházet různým nemocem, náš životní styl v dospělosti tomu často neodpovídá. Nejedná se jen o krátkodobou prevenci, ale i dlouhodobý způsob vedení života, který by měl omezit příčiny vzniku zdravotních problémů. Výstava koláží dětí na téma zdravý životní styl versus špatný životní styl by nám měl ukázat povědomí dětí o tom, jak správně zacházet se svým zdravím. Nezkažený pohled dětí na rozdíly mezi správnou a špatnou životosprávou nám nabízí srovnání s tím, do jaké míry dodržujeme to, o čem nás také dříve učili, že je prospěšné či škodlivé.